Pojem sociologizující směr v psychologii
Slovo:
sociologizující směr v psychologii
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Sociologizující směry za určující pro vývoj a rozvoj individuální osobnosti považují společenské, sociální faktory a skupiny, v nichž se jedinec pohybuje. Osobnost se v sociologickém pojetí stává souborem společenských pozic a rolí, které člověk hraje podle toho, co se od něho v dané situaci a skupině očekává.
Francouzský sociolog, filozof a sociální psycholog David Emile Durkheim (1858–1917) považoval osobnost za výtvor, výsledek sociogeneze, sociální interakce, společenského života. Zaměřoval se ve svých pracích na metodologii a výzkum sebevražednosti. Je spolutvůrcem a hlavním představitelem sociologismu.
Sociologizující směry považují osobnost za výsledek zvláštní sociální situace, ve které jedinec žije a na kterou ustavičně reaguje. V interakci s jinými lidmi a skupinami se vyvíjejí tělesné i duševní funkce, vytvářejí se způsoby konání, rituály, potřeby, návyky, zájmy, stereotypy, automatismy, hodnotové systémy atd. Např.americký filozof (pragmatik) a sociální psycholog George Herbert Mead (1863–1931) jako vlastní zakladatel symbolického inteakcionismu měl jako svou ústřední myšlenku pojem sociálního já (Self). Lidé konstruují své představy o světě i o sobě samých v průběhu interakcí s druhými lidmi. Člověka chápal symbolický interakcionismus jako bytost zároveň individuální, činorodou a aktivní a zároveň jako produkt sociálních vztahů (interakcí). Úroveň komunikace mezi lidmi je závislá na diskurzivním univerzu. To je také pojem G. H. Meada. Je to sémantický prostor vlastní takové skupině jednotlivců, kteří přikládají gestům i verbálním symbolům stejné významy. Jestliže komunikující nesdílejí totéž diskurzivní univerzum, pak je ohrožena možnost vzájemného porozumění a smysluplné komunikace mezi nimi, protože dochází ke vzniku komunikačních bariér a dezinterpretací. Jako by každý mluvil jiným jazykem.
Pro sociologizující směr v psychologii vyslovil důležitou teorii Charles Norton Cooley (1864–1929). Podle jeho teorie zrcadlového já si člověk buduje své mínění o sobě nikoliv nezávisle na druhých, nýbrž tak, že pohlíží na sebe i jejich, nebo dokonce především jejich očima. Názory druhých (zejména z rodiny, vrstevníků a sousedů) bývají často lidmi nejen zrcadlené, ale i směrodatné pro budování vlastní identity.
Jedinci mají stále větší tendenci osvobozovat se od společenských regulativních příkazů a norem, což vede ke stavu anomie. Projevem rostoucí dezorganizace moderních společností je mj. vzrůstající počet sebevražd.
Někdy se dokonce hovoří o komunikačních tradicích a o sociální dědičnosti, která má údajně na vývoj osobnosti obdobný vliv jako dědičnost biologická. Teorie zdůrazňující vnější sociální vlivy při determinaci vývoje psychiky a osobnosti se nazývají teorie exogenistické (na rozdíl od endogenistických teorií, které zdůrazňují vlivy vnitřní, např. genetické). Exogenetické teorie považují za rozhodující formativní vliv pro člověka jeho zkušenost (empirii). Mezi teorie endogenistické patří např. „sociobiologická“ teorie amerického přírodovědce, biologa a entomologa Edwarda Osborna Wilsona (1975) který má tendenci přeceňovat genetickou složku prožívání, chování i jednání jednotlivců, skupin i společenstev. Wilsonovy koncepce kritizoval např. významný kanadský evoluční biolog a genetik Richard Charles Lewontin (narozen 1929).
Moderní teorie sociálního učení usilují o nácvik a interiorizování (zniternění) sociálních dovedností, přičemž však berou v úvahu vedle prožívání i kognitivní procesy.
Navigace
předchozí slovo: » sociologizmus, sociologismusnásledující slovo: » sociometrická pozice
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2905
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
