Pojem bezpečnost práce
Slovo:
bezpečnost práce
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
BEZPEČNOST PRÁCE se zabývá prevencí takových pracovních činností, které by vedle výrobků a ostatních cílových výsledků práce produkovaly také psychosomatické závady a poruchy, extrémní únavu a vyčerpání, úrazy a nemoci z povolání.
Nepříznivé vlivy z hlediska bezpečnosti práce mohou být příčinou pracovních úrazů, nemocí z povolání a jiných poškození lidského organismu třídíme zpravidla takto:
- mechanické působení: pořezání, píchnutí, pohmoždění apod.,
- chemické působení: akutní a chronické otravy, popálení, poruchy centrálního nervového systému, dýchacího systému,
- zasažení elektrickým proudem,
- působení nevhodného tlaku vzduchu,
- působení prachu (ekzémy, záněty spojivek, záněty průdušek),
- působení nadměrného hluku (poruchy sluchu):
Každé pracoviště bývá ozvučené. Pro charakteristiku této skutečnosti je užíván název hluk nebo hlučnost. Jedná se o směsici nejrůznějších tónů a šumů. Tiché pracoviště je pro psychiku i osobnost velkou výhodou. Avšak např. ve stavebnictví je celá řada velice hlučných strojů.
Hladina hluku v našem prostředí neustále roste. V průměru se hladina ve městech zvyšuje přibližně o 1 dB za rok (L. Chundela). Při hodnocení hlučnosti se nesmíme omezit pouze na intenzitu hlučnosti (v dB), ale musíme hodnotit i výšku, frekvenci hluku (v Hz = hertzech).
Člověk vnímá zvukové intenzity v rozsahu asi 130 decibelů.
Přehled hluků v jednotlivých hladinách intenzity
Intenzita*hluku (v závorce vzdálenost od zdroje):
10 dB*počátky sluchového vnímání,
20 dB*šelest listí,
30 dB*tichý šepot ( 1 m),
40 dB*hluk pronikající zvenčí do uzavřené místnosti v tiché městské čtvrti,
50 dB*tichý hovor, slabě hrající rozhlas (1 m),
60 dB*výklad učitele nezvýšeným hlasem (5 m),
65 dB*normální rozhovor (1 m), kašlání (1 m),
70 dB*psací stroj (1 m), hra na klavír v obytné místnosti,
75 dB*velmi hlasitý výklad učitele (1 m),
80 dB*silný dopravní ruch (7 m), sborové čtení,
85 dB*dopravní hluk městských křižovatek, školní jídelny, chodby o přestávkách, sborový zpěv,
90 dB*provoz na dálnici (7 m), pneumatické kladivo (3 m), hry v hernách družin a v tělocvičnách, hlučná práce v dílnách,
95 - 100 dB*traktor (10 m), přelet tryskového letadla, maximální hladiny v tělocvičnách a hernách,
100 - 110 dB*tkalcovské dílny, velký orchestr fortissimo,
120 dB*diskotéky populární hudby při maximálním zesílení,
130 dB*tryskový motor.
Z hlediska časového lze rozeznávat hluk nepřetržitý a hluk pravidelně nebo nepravidelně přerušovaný. Hluk nepravidelně přerušovaný je charakteristický např. pro stavební praxi. Jde např. o hluk bagrů, kompresorů, dozérů, sbíjecích kladiv, motorových pil.
Hluk znesnadňuje a někdy i znemožňuje komunikaci, dorozumívání mezi lidmi při práci. Hluk člověka obtěžuje, takže se na svou práci hůře soustřeďuje. Musí pak vynakládat více úsilí, aby svůj pracovní úkol splnil.
Působení hluku závisí na fyzikálních parametrech hluku, na frekvenci a časovém průběhu i na individuálních zvláštnostech člověka - na jeho vnímavosti, schopnosti přizpůsobení a celkovém zdravotním stavu. Na denní době (hluk o stejné intenzitě a frekvenci je obvykle v noci posuzován jako víc rušivý než tentýž hluk ve dne), na ročním období (tentýž hluk v letním období je posuzován jako méně rušivý než v zimě). Rozlišujeme trvání hluku v čase, zvukovou odrazivost, propustnost a dozvuk (ozvěnu).
Vykonává-li člověk jednoduchou činnost, není účinek hluku na tuto činnost většinou příliš velký. Rušivý účinek hluku je však dobře patrný při vykonávání složitější duševní činnosti. Dlouhodobá expozice hluku dokonce u mnoha pracovníků přivádí po létech nervovou labilitu s typickými znaky neurózy. Trvalá expozice hluku o vyšších intenzitách může poškodit sluchový analyzátor. Citlivost na hluk se zvyšuje u žen v období před menstruací. K oslabené odolnosti vůči hluku přispívají i sociální konflikty na pracovišti. Nenávratné poškození sluchu může způsobit poslech hudby o síle nad 140 dB. Černá káva, kouření a alkohol údajně zvyšují záporný vliv hluku.
Zvuky o frekvenci 3 000 - 4 000 Hz mají již na lidi výrazný vliv, a to i při menší hlasitosti. Už dvacetiminutové působení hluku (4 000 Hz a 90 dB) může narušit duševní koncentraci na dobu celého jednoho dne. Hluk také brzdí činnost žaludku a může vyvolat poruchy zažívání.
Negativní vliv hluku se projevuje nejen přímo na sluchu (různý stupeň nedoslýchavosti), ale i na nervovém a srdečně cévním systému (vysoký krevní tlak) a na stupni únavy a vyčerpanosti jedince.
Ochrana proti hluku se může realizovat několika způsoby:
změna technologie - nahrazení technologických postupů, které jsou zdrojem hluku, jinými, nehlučnými nebo méně hlučnými,
zmenšením vibrace součástek - obložení kmitajících se součástek materiály, které pohlcují hluk - např. korek, skelná vata,
zmenšení rychlosti proudění - snížení obrátek u zařízení, kde se vyskytuje aerodynamický hluk, např. u ventilátorů,
izolace zdrojů hluku - uzavření prostorů, které jsou zdrojem hluku, upevnění porézních materiálů pohlcujících vzduch na stěny, strop a podlahu, budování zvukoizolačních kabin,
použití tzv. osobních ochranných pomůcek do uší, sluchové chrániče (ušní zátky apod.).
Osobní ochranné pomůcky (např. plastové tlumiče hluku) je třeba používat všude tam, kde nelze použít méně hlučných technologických postupů.
Stará, hlučná technická zařízení je nutno nahradit dokonalejšími, novějšími, které mají méně škodlivý vliv na lidský organismus.
Nepřiměřený hluk může negativně ovlivňovat (zvyšovat) úrazovost, zejména překrývá-li se ze zvuky, které jsou výstražné.
Hluk může mít také vliv na fluktuaci pracovníků.
Snížení intenzity a frekvence hluku vede ke snížení zmetkovitosti a ke zvýšení produktivity práce.
Významný vliv na zdraví pracovníků, pracovní pohodu a výkonnost mají také mikroklimatické neboli tepelné podmínky. Tepelný stav pracovního prostředí není určen jen teplotou vzduchu, nýbrž dalšími důležitými faktory, a to vlhkostí vzduchu, rychlostí proudění vzduchu a teplotou okolních ploch a předmětů.
- nepříznivé působení světla,
- vliv otřesů,
- působení škodlivého záření,
- působení extrémní teploty,
- nepříznivá nebo jednostranná námaha (fyzická),
- psychické vypětí.
Je pozoruhodné, že úrazy a pracovní nehody mají charakteristické rozložení podle časového průběhu práce. Asi ke 45 % úrazů a nehod dochází v poslední třetině sledovaného časového úseku pracovní doby. Na nebezpečí v pracovním procesu lze lépe upozornit sluchovým signálem než zrakovým, pokud ovšem pracovníci nejsou hluchoněmí.
Trvalá péče o zdraví a bezpečné pracovní podmínky jsou nezbytnou podmínkou komplexně chápané péče o zdraví pracujících. Zdravé a bezpečné práce není možno dosáhnout bez znalostí a důsledného dodržování platných bezpečnostních a hygienických předpisů, týkajících se ochrany zdraví při práci.
Při podrobnější rozvaze o pořadí naléhavosti jednotlivých plánovaných opatření se využívá především výsledků kategorizace pracovišť, které vyjadřují v podstatě míru zátěže pracovníků danou škodlivinou i rizika nemocí z povolání, průmyslové otravy a jiného poškození zdraví z práce. Je třeba zabezpečit, aby mladistvým nebyla přidělena práce, která je pro mladistvé zakázána. Jedná se např. o práce, které se zřetelem k fyziologickým, anatomickým a psychickým vlastnostem tohoto věku jsou pro mladistvé nepřiměřené nebo škodlivé jejich zdraví, resp. ohrožují jejich zdravý vývoj. Patří sem rovněž práce, při nichž jsou mladiství vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo by při jejich výkonu mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví jiných osob. Týká se to také, prací přesčas a prací v noci, prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
Ve skupině mladistvým zakázaných prací jsou:
a) práce s rizikem ionizujícího záření každého druhu (otevřené zářiče, radioaktivní látky, suroviny, rtg. přístroje).
b) Práce, při nichž dochází k vibracím, které se přenášejí místně i celkově, a práce v hluku s číslem třídy vyšším než N 80 (A).
c) Práce ve vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli.
d) Práce v nadměrně zatěžujících mikroklimatických podmínkách (horké provozy, práce v chladu, změny atmosférického tlaku).
e) Práce, při nichž je pracující vystaven nákazám (zejména těm, které způsobují chronická onemocnění nebo trvalé následky). U děvčat i s výhledem na možné následky snížení plodnosti. Jsou to např. tuberkulóza, toxoplazmóza, brucelóza, antrax, ornitózy, ricketsiózy, tularemie, ostatní nákazy přenosné ze zvířat na člověka. U chovů zamořených tuberkulózou platí zákaz práce mladistvých až do 21 let.
f) Práce, při nichž je člověk vystaven působení určitých látek. Jde zpravidla o práce při výrobě léčiv, barev, hnojiv, o práce s jedy a s látkami zdraví škodlivými, práce ve škodlivých výparech, v prachu, kouři.
g) Práce vyžadující nepřiměřenou fyzickou námahu, hlavně jde-li o zdvíhání nadměrně těžkých břemen a jejich překládání (rezortní seznamy o přípustné zátěži).
h) Práce, při kterých je zvýšené nebezpečí úrazů. Zde je možné učinit výjimku u studentů nebo žáků, podle druhu výuky (např. výjimku ze zákazu jízdy s traktorem u studentů starších 16 let).
Mezi hlavní cesty ke snížení úrazovosti můžeme zařadit:
a) bezpečnostní technické zajišťování strojů, nářadí i výrobních zařízení včetně dopravy.
b) Účelnou organizaci práce a pracovišť, pořádek na pracovišti, zajištění ochranných pomůcek (např. helem, či ochranných kuklí a štítů. ochranných kuklí na svařování, brýlí, rukavic, plášťů, sluchátek, štítů na svařování, rentgenování apod.).
c) Správné zařazení pracovníků z hlediska zdravotně - psychologického. Je třeba vyloučit osoby s vážnými zdravotně - psychologickými kontraindikacemi pro určité zaměstnání. Lidé pracující na rizikových pracovištích by měli být pod pravidelnou psychologickou a zdravotnickou kontrolou.
d) Výcvik pracujících k bezpečné práci a zdravotní výchovu. Úkolem zdravotní výchovy pracujících i žáků a studentů je, aby byli vedeni nejenom ke znalosti platných norem, ale aby jejich dodržování také důsledně vyžadovali. Sami se ovšem musí podle těchto norem v práci i ve volném čase řídit především. Jedině tak zabráníme pracovním a mimopracovním úrazům, nemocem z povolání a poškození zdraví z práce.
e) Patří sem i respektování obecného ekologického principu preventivní opatrnosti, tj. vyvarování se všech činností, jejichž případné záporné důsledky můžeme s vysokou pravděpodobností předvídat.
f) Kontrolní činnost. Je nutno usilovat, aby zjištění kontrolních orgánů byla objektivní a průkazná. Při zjištění nedostatků je nutno je přesně popsat, uvést porušený předpis, příčiny zjištěných nedostatků a délku jejich trvání, odpovědnou osobu, která nedostatek způsobila, výši zjištěné škody, resp. i další škodlivý důsledek, který byl uvedeným nedostatkem způsoben. Na závěr se uvádějí i další skutečnosti, které vyplynuly z kontrolní prověrky a termínované návrhy nápravy včetně kárného opatření podle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Každý pracovník by měl znát základní významy jednotlivých bezpečnostních barev na pracovišti. červená je zákaz, oranžová je bezprostřední nebezpečí, žlutá znamená pozor, modrá je příkaz k zajištění bezpečí (např. k nošení osobních ochranných pracovních pomůcek, tj. OOPP), zelená je bezpečí.
Dále by měl vědět, který typ hasícího přístroje se používá při zahoření dřeva, hoblin, papíru, knih, textilu (vodní přístroj), benzinu (pěnový přístroj), oleje (sněhový přístroj), elektrického zařízení, např. počítače, videa, televizoru (práškový, sněhový a plynový hasicí přístroj).
Pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci je důležité dodržovat vedením pracoviště nařízené všeobecné zásady, např.:
1. pořádek a čistota na pracovištích jsou jedním z hlavních předpokladů redukce úrazů.
2. Při práci je třeba používat přidělené osobní ochranné pomůcky (např. speciální oděv, rukavice, obuv, chrániče uší, ochranné kukly, ochranné štíty).
3. Každou zjištěnou závadu, která by mohla ohrozit zdraví pracovníků je nutno hlásit příslušnému vedoucímu pracovníkovi.
4. Pamatovat si, že většina úrazů se stává při nedodržování bezpečnostních předpisů, při velké únavě a vyčerpání, při nerespektovaných vlastních zdravotních obtíž a před koncem pracovní doby.
5. Je nutno účastnit se opakovaných instruktáží, školení a výcviku bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na pracovišti a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám.
Literatura
KOHOUTEK, R.- ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000.224 stran.
ISBN 80-214-1552-5.
Navigace
předchozí slovo: » bezoárnásledující slovo: » bezpečnostní perimetr
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:366
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
