Pojem sociometrie v praxi
Slovo:
sociometrie v praxi
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
SOCIOMETRIE v praxi je metoda zkoumání
neformální struktury a dynamiky skupiny,
mezilidských vztahů a postojů, vzájemných sympatií a antipatií členů skupiny,
sociopreferenčních vztahů,
a to přímými i nepřímými sociometrickými a psychometrickými technikami.
Vytvořil ji americký psychiatr rumunského původu Jacob Levy Moreno (1889-1974),
Moreno
je zakladatel tzv. sociometrie, tj. nauky o zkoumání sociálních vztahů a o vnitřní struktuře sociálních skupin.
Je vhodným nástrojem ke zkoumání sociálních a především emocionálních vztahů mezi členy skupiny, stupně blízkosti, sympatií a antipatií. Sociometrická metoda nám např. může poukázat na to, kteří žáci (studenti) či dospělí jsou si vzájemně sympatičtí a antipatičtí, kdo je kým přitahován, kdo má vedoucí roli, kdo se podřizuje, kdo je v izolaci, odmítaný třídou, pracovní skupinou atd.
Je možno zjišťovat tyto druhy vzájemných vztahů:
vzájemná lhostejnost,
sympatie a lhostejnost,
lhostejnost a sympatie,
vzájemná sympatie,
antipatie a lhostejnost,
lhostejnost a antipatie,
vzájemná antipatie,
sympatie a antipatie,
antipatie a sympatie.
Sociometrické výběry jsou:
jednostranně pozitivní,
oboustranně pozitivní,
jednostranně negativní,
oboustranně negativní.
Jednostranný pozitivní výběr se označuje nepřerušovanou šipkou směrovanou k pozitivně vybírané osobě,
jednostranný negativní výběr se vyznačuje přerušovanou šipkou k negativně vybírané osobě,
oboustranně negativní výběr se označuje přerušovanou šipkou k oběma osobám,
oboustranně pozitivní výběr se značí nepřerušovanou šipkou směřující k oběma osobám.
Identifikují se (diagnostikují) také např.:
Oblíbené a populární osoby, hvězdy (sympatické a přitažlivé pro větší část dané skupiny).
Vlivné osoby (vůdčí typy, jejichž jejichž názory a doporučeními se řídí většina).
Akceptované osoby (větší část skupiny je přijímá).
Trpěné osoby (jen malá část skupiny je akceptuje).
Mimostojící, opomíjené a izolované osoby (nikdo ze skupiny je neakceptuje).
Důležitost sociometrické metody je dána rolí mezilidských vztahů. Umožňuje identifikovat strukturu skupiny, adekvátně volit efektivní způsoby práce se skupinou, srovnávat charakteristiky skupiny v průběhu jejího vývoje.
Na postavení, pozici žáka (studenta), pracovníka ve skupině závisí často jeho úspěchy v učení či práci a zvláštnosti jeho chování.
J. L. Moreno uváděl tyto základní pravidla pro konstrukci sociometrického testu:
hranice skupiny musí být přesně vymezeny,
počet voleb nemá být omezován,
členové skupiny musí znát přesně stanovená kritéria pozitivní a negativní volby,
výsledků má být využito k restrukturaci skupiny,
kladné a záporné volby jsou anonymní pro členy skupiny,
otázky v testu mají být jasné a všem srozumitelné.
Sociometrický výzkum užívá několika postupů, např.:
pozorování vzájemných vztahů členů skupiny při nějaké činnosti.
Všímáme si např. ve škole, kteří žáci či žákyně jsou stále spolu, kteří osamoceni, které osamocené, kdo udává ráz činností, kdo vede, jak ochotně se jednotliví účastníci podřizují a spolupracují, jak se snášejí, jak snášejí svého nadřízeného či vedoucího.
Sociometrický dotazník
je předkládaný všem členům skupiny. Každý má odpovědět na několik otázek, např.:
uveď jména spolužáků či spolužaček, s nimiž bys chtěl(a) sedět.
S kterými spolužáky či spolužačkami bys chtěl (a) společně bydlit ve stanu na výletě, na táboře?
S kterými spolužáky či spolužačkami bys rád spolupracoval(a) na nějaké věci, modelu apod.?
S kterými spolužáky či spolužačkami bys rád trávil(a) volný čas?
Které spolužáky či spolužačky bys vybral za vedoucí výpravy, výletu?
Možné jsou i otázky negativní, např.:
S kým bys nejméně rád seděl(a) ve školní lavici?
Členové skupiny jsou pak vyzváni, aby stručně písemně zdůvodnili svou volbu. Někdy je vhodnější uvádět místo slovních otázek obrázky s konkrétními situacemi.
Individuální a skupinový rozhovor
Rozhovor může být realizována s jednotlivými osobami nebo skupinově formou besed o vzájemných vztazích mezi členy kolektivu.
Zde záleží velmi na taktu a obratnosti vedení rozhovoru, aby nepůsobil dojmem výslechu, jehož výsledků by bylo možno zneužít. Dotazujeme se na to, které osoby jsou nejoblíbenější a proč, kteří lidé jsou neoblíbeni a proč atd.
Informace získané od rodičů, učitelů, vedoucích na pracovišti.
Ptáme se na sociální chování a postoje sledovaného, na jeho reakce vůči ostatním lidem, na jeho hodnocení jednotlivých členů pracovního kolektivu, na to, jak je sám skupinou hodnocen.
Posuzovací škála
Badatel vypracuje několik obecných kladných a několik záporných charakteristik vystihujících běžné typy osob a zkoumaná osoba je žádána, aby uvedla, na koho ve skupině se ta či ona charakteristika nejlépe hodí, resp. která nejlépe vystihuje ji samu.
Často jsou sestavovány posuzovací škály podle známého amerického sociálního psychologa Rensise Likerta (1903-1981), např. pro obdiv a vliv ve skupině:
Obliba:
1. velmi sympatický /á/ (oblíbený /á/),
2. sympatický /á/, (oblíbený /á/),
3. není ani sympatický (á) či (oblíbený /á/) ani nesympatický /á/ či (neoblíbený /á/),
4. spíše nesympatický (á), (spíše neoblíbený /á/,
5. nesympatický /á/, (neoblíbený /á/).
Vliv:
1. nejvlivnější, vůdčí člen(ka) skupiny,
2. patří mezi nejvlivnější ve skupině,
3. má průměrný vliv,
4. má slabý, nevýrazný, okrajový vliv na skupinu,
5. nemá ve skupině žádný nebo téměř žádný vliv.
Zjištěné výsledky vyjádříme v tabulce nebo v sociogramu.
Sociometrická tabulka či matice
1) osoby seřadíme např. podle abecedy (zvlášť muže a zvlášť ženy) a každé osobě přiřadíme odpovídající symbol.
2) Sestrojíme tabulku s počtem n řádků a n sloupců, kde n je rovno počtu osob ve skupině, řádky i sloupce shodně označíme symboly osob.
3) Proškrtneme diagonálu, která je tvořena políčky tabulky, odpovídajícími průsečíkům řádku a sloupce příslušné osoby.
4) V řádcích vyznačujeme provedené výběry - pozitivní výběry označíme symbolem plus a negativní symbolem mínus ( pro negativní výběr se někdy používá i znaménko X), za použití pouze pozitivních nebo pouze negativních výběrů můžeme provedené výběry označit číslem, které vyjadřuje pořadí provedeného výběru (jeho intenzitu).
5) Ve sloupcích automaticky získáváme přehled o obdržených výběrech.
6) Za předpokladu, že není omezen počet prováděných výběrů, zavedeme na pravé straně tabulky sumaci provedených výběrů. Bez ohledu na předchozí podmínku na spodní straně tabulky zavedeme sumaci získaných výběrů (popř. zvlášť pozitivních a negativních).
7) Při použití více výběrových kritérií je barevně odlišíme.
8) Pokud používáme intenzitu výběrů, rovněž zavádíme samostatnou sumaci.
9) Reciproční (vzájemné) výběry (kdy osoba A vybrala osobu B a osoba B vybrala osobu A) můžeme dát do kroužku a zavést jejich samostatnou sumaci (na pravé straně tabulky).
Sociometrická matice je východiskem pro grafické znázornění vazeb a vztahů ve skupině, pro vypracování sociogramu.
Sociogram
Výsledky sociometrie můžeme vyjádřit sociogramem, z něhož názorně např. vidíme, který jedinec dominuje, který je izolován atd. Kroužek v sociogramu znamená ženu (dívku), trojúhelník muže (chlapce), čísla uvnitř znamenají pořadová čísla (můžeme též dávat zkratky jména), směr šipky znamená směr sympatie. Volby jsou znázorněny čarami spojujícími trojúhelníky s kroužky.
Pozice jedince ve skupině, která odráží úroveň jeho popularity se nazývá sociometrický status.
Pozitivní sociometrický status je dán poměrem součtu obdržených pozitivních výběrů k maximu možných obdržených výběrů.
Negativní sociometrický status je dán poměrem součtu konkrétních obdržených negativních výběrů k maximu možných negativních výběrů.
Vedle pozice řadového člena skupiny existují i jiné pozice jedince ve skupině, resp. další druhy sociometrického statusu, definované sociometrickými parametry.
Jsou to např. následující pozice:
hvězda (star): má maximální hodnotu tzv. smíšeného sociometrického statusu, tj. suma všech obdržených voleb, pozitivních i negativních, převažují však volby pozitivní, je ve skupině nejoblíbenější.
Outsider: je osoba, která hodně volí, ale je málo volena a odmítána (má velký počet negativních voleb).
Zavržený (antihvězda, antistar, černá ovce). Tato osoba získala maximum negativních voleb.
Izolát: je osoba, která ani nevolí, ani není volena, žije izolovaně na okraji skupiny.
Šedá eminence: je to osoba v pozadí, která je pozitivně volena oficiálním vedoucím skupiny a sama formálního vedoucího vybírá, ale jinak je izolovaná.
Příklad na odbornou diagnostiku sociálních vztahů:
SORAD- sociometricko - rattingový test vztahů ve třídě. Jedná se o standardizovaný test.
Autorem této diagnostické metody byl známý pražský poradenský psycholog (zakladatel a ředitel pražské pedagogicko-psychologické poradny) a učitel pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze doc. PhDr. Vladimír Hrabal, CSc.
Diagnostická metoda spočívá v tom, že se každému přítomnému členu sociální skupiny (např.
školní třídy) předá prázdný předem připravený formulář, který obsahuje pole pro zápis příjmení
osoby, která bude formulář vyplňovat, pole pro označení zda jde o osobu ženského pohlaví, či
osobu mužského pohlaví a tabulku pro zápis seznamu příjmení všech členů třídy, hodnocení jejich
vlivu, hodnocení jejich sympatií (obliby) a další subjektivní slovní hodnocení.
Aplikací a vyhodnocením SORADU lze získat např. popis pozic jednotlivých členů skupiny podle jejich vlivu ve skupině , podle obliby ve skupině a také popis emočně vztahové (pozitivní, negativní či ambivalentní) jednostranné i vzájemné náklonnosti členů skupiny.
Navigace
předchozí slovo: » sociometrienásledující slovo: » sociomorfizace
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2906
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
