Pojem stres člověka a choroby
Slovo:
stres člověka a choroby
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
Stres je termín, vyjadřující zátěž, břímě, tíseň nebo tlak. Je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují zdraví. Může být akutní nebo chronický. Je to soubor reakcí člověka na vnitřní a vnější změny narušující normální chod funkcí organismu či dokonce ohrožující jeho existenci. Vede často k nemoci , k rychlejšímu stárnutí a podle Libora Míčka (1931-2004) a Vladimíra Zemana (1992) i k vyšší úmrtnosti. Příčina, která stres vyvolala, se nazývá stresorem. Člověk může být ovšem i stresorem sám sobě (jde o tzv. egopatogenii). To, co u jednoho člověka vyvolá vysoký stres, hyperstres či distres, může být u druhého pozitivním stimulem (eustres).
Stresy způsobují náročné životní události, které ohrožují naši tělesnou, duševní a sociální pohodu. Stres je vlastně tělesná, duševní a konativní (behaviorální) odpověď na stresory.
Psychický stres se často třídí na senzorický, mentální a emoční.
Senzorický stres je druh duševní zátěže vyplývající především z úrovně individuální smyslové kvality a odolnosti a z náročnosti deprivace (strádání) či zatěžování činnosti periferních smyslových orgánů (např. zraku, sluchu, čichu, hmatu, chuti) a jim odpovídajících struktur centrálního nervového systému.
Mentální stres je druh duševní zátěže, vyplývající z kvality mentálních funkcí člověka a z náročnosti či nadměrnosti požadavků na zpracování informací, osobní duševní tempo a psychické procesy, zejména na pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování.
Emoční stres je druh duševní zátěže, který vyplývá z náročných situací, mimořádných událostí a nadměrných profesních požadavků, vyvolávajících silnou afektivní a emoční odezvu (např. strach, úzkost, depresi, paniku), a to zejména u lidí senzitivních a hypersenzitivních.
Situace zátěže, kdy na člověka působí nadměrně silný podnět dlouhou dobu, nebo setrvá-li v nesnesitelné situaci, má podle kanadského lékaře rakousko-maďarského původu Hanse Selye (1907-1982), (který je považován za otce moderního výzkumu stresu) za následek tři fáze stresu:
poplachová (alarmová), panická fáze - krevní tlak stoupá, srdce a dýchání se zrychlují. Krev je pumpována do svalů, aby připravila organismus na reakci útoku či útěku. Rychlá mobilizace zdrojů může způsobit dočasný pokles obranné, imunitní resistence organismu. Lidský organismus reaguje v této fázi na stres nespecifickými reakcemi. Sympatický nervový systém vyvolává zvýšené srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku, rozšíření zornic a odbourání zásoby cukru z jater. Adrenokortikální systém stimuluje vyloučení kortizolu do krve atp..
Resistenční (adaptační) fáze. Resistence vůči stresu se po alarmové fázi zvyšuje. Bývá na úrovni nad normálem. V této fázi stresu se člověk rozhoduje využít určitých přizpůsobovacích strategií (operací).
Exhaustivní fáze (vyčerpání). Jestliže stres trvá dlouho, zdroje organismu se vyčerpají, snižuje se imunita člověka, a ten je náchylný k chorobě.
Podle hypotézy a teorie Harolda G. Wolffa (1898-1962) existuje u každého člověka specifický reakční vzorec na zátěž (někdo např. reaguje na stres alergiemi, jiný gastrointestinálně, někdo angínou pectoris, další bolestmi hlavy (cefalgiemi).
Určitá (snesitelná) míra stresu je však nutná pro "životní otužování" (zocelování). Zvládnutý stres posiluje odolnost člověka.
Tvůrci modelu vulnerabilita - stres tvrdí, že zátěž může vést ke vzniku choroby pouze tehdy, když je jedinec duševně nebo fyzicky vulnerabilní (tj. zranitelný) vůči specifické poruše, resp. když je k poruše predisponován (jde o tzv. diatézu) či dokonce naprogramován (třeba spícími geny).
Pojem vulnerabilita nám pomáhá vysvětlit, proč někteří lidé onemocní duševní či jinou chorobou, i když jsou stresováni pouze minimálně, zatímco jiní zůstávají zdraví bez ohledu na to, jak je jejich život obtížný. Jde o schopnost a dovednost zvládat požadavky života všedního i v době mimořádných událostí (např. během povodní). Tato schopnost je zřejmě i geneticky podmíněna. Úzce přitom souvisí s atribučním stylem čili kauzálními explanacemi člověka, kterými lidé interpretují důležité události, které mohou být převážně pesimistické (např. "Na co sáhnu, to pokazím"), nebo spíše optimistické.
Již Hippokrates poukázal na fakt, že určité typy osobnosti a životního stylu souvisí s určitými chorobami.
Rozlišujeme několik druhů frustrace: nedostatek (např. potravy), oddálení uspokojení nějaké potřeby, zmaření očekávaného úspěchu a konflikt (střetnutí protichůdných sil na cestě k dosažení cíle).
Krátkodobý intenzivní nebo dlouhodobý mírný, ale vyčerpávající stres vyúsťuje do zvýšeného vnitřního psychického napětí, do stavu zvýšené úzkosti (anxiozity) a do změn neurovegetativních procesů. Může se z něj vyvinout neuróza nebo jiné onemocnění. Zvýšená vnitřní tenze bývá tedy počátkem různých získaných poruch i chorob. Často dochází i ke snížení imunokompetence člověka, tj. fungování našeho imunitního systému.
Signály stresování jsou např.: podrážděnost, pesimismus, impulzivita, zvýšená potřeba konzumace cigaret, alkoholu, drog, promiskuita, napětí kosterního svalstva, bolesti zad, bolesti hlavy, průjem, zácpa, alergie, astmatické potíže, zvýšená potivost .
Vedle stresu rozlišujeme i několik druhů frustrace:
nedostatek (např. potravy),
oddálení uspokojení nějaké potřeby,
zmaření očekávaného úspěchu,
konflikt (střetnutí protichůdných sil na cestě k dosažení cíle).
V psychologii existuje řada metod ke zjišťování míry distresu i nežádoucích osobnostních vlastností a k jejich odstraňování (V. Hošek, 1198, 2001, 2003), např. dobře vedená pohybová aktivita má prokazatelné účinky antidepresivní, antistresové, anxiolytické (euforizace endorfiny) a antiinvoluční.
Literatura
Hošek, V. Psychologie odolnosti. Dotisk 2. vydání. Praha: Karolinum, 2003. 69 stran. ISBN 807 184 8891.
Kohoutek, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002.544 stran.
ISBN 80-214-2203-3.
Křivohlavý, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada,1994.190 stran. ISBN 80-7169-121-6.
Navigace
předchozí slovo: » streptomycinnásledující slovo: » stres making society (angl.)
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2984
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
