Pojem Psychologické aspekty při řešení výrobních nástrojů

Slovo:

Psychologické aspekty při řešení výrobních nástrojů


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

Práce je jedním ze základních činitelů vzniku lidského duševna. Umožnila zhotovovat a používat nástroje, což vedlo k zdokonalení nejen tělesných orgánů, zejména ruky, ale i psychických procesů: cítění, vnímání, myšlení, pozornosti a vlastností osobnosti. Práce, její délka, vzájemná spolupráce vedly ke skupinovému životu, jehož nezbytnou podmínkou byla potřeba vzájemně se dorozumívat. Tím se spoluúčastnila na vzniku lidské řeči, která umožnila předávat pracovní a další zkušenosti z generace na generaci.
Historický vývoj lidstva je podmíněn postupným zdokonalováním pracovních a výrobních nástrojů. Vývoj a zdokonalování výrobních nástrojů byly nerozlučně spojeny s vývojem a zdokonalováním lidského duševna, duševních procesů a vlastností osobnosti, zejména schopností a dovedností. Úspěšná práce posiluje u člověka pocit jeho osobní důstojnosti a sebevědomí.
Zatížení při práci může být buď převážně tělesné nebo převážně duševní, neuropsychické. Výkonnost je při stejné pracovní námaze tím větší, čím výhodnější je pracovní poloha, čím méně energie se při práci spotřebuje neúčelným držením těla a čím více pracovní poloha usnadňuje účelové pracovní operace.
Na ergonomickém výzkumu se podílí celá řada dalších disciplín, především:
- inženýrská psychologie-zkoumá psychosomatické možnosti člověka v systému člověk- stroj.
- fyziologie práce-zkoumá činnost jednotlivých orgánů i organismů jako celku při konkrétní pracovní činnosti,
- psychologie práce-studuje psychické funkce procesu práce a vztahy mezi lidmi při práci,
- hygiena práce-studuje způsob, jakým se lidský organismus vyrovnává s pracovními podmínkami a prostředím.
Pro tvorbu výrobních nástrojů je např. důležitá zkušenost rozsahu vnímání člověka, která je uváděna čísly 5 plus minus 2, protože vjemové pole člověka je schopno současně pojmout pouze tři až sedm podnětů.
Pracovní poloha ovlivňuje značně fyzickou zátěž: stoj je téměř o 100 % namáhavější než sed, předklon je o 200 % namáhavější než sed. Doporučuje se vyhýbat se při činnosti tzv. statické, isometrické práci, kdy sval je trvale napjat (držení, náklon, tlačení atp.) a nemůže být vyživován čerstvou krví.
Při navrhování stroje a pracoviště je především nutno navrhnout vhodnou pracovní polohu a respektovat rozměry člověka. Lidé se generaci od generace neustále zvětšují, což musí brát konstruktéři při projektování strojů a pracovišť v úvahu. Nelze vycházet pouze z průměrných rozměrů dospělého muže, ale je třeba zohlednit i rozměry žen a mládeže.
Rozměry stroje jsou omezeny pohybovými možnostmi člověka, a to jak rukou manipulační prostor, tak nohou-pedipulační prostor, jak v horizontální, tak i ve vertikální a sagitální (předozadní) rovině.
Významný problém je určení správné pracovní roviny, což je výška, ve které se provádí většina pracovních činností. Za optimální se považuje prostor zhruba mezi výškou pasu a srdce. Pracovní poloha nemá být jednoznačně fixována. Je žádoucí mít možnost ji obměňovat, např. přesednutím, zkřížením nohou atp. Souvisí to s další sociálně-demografickou veličinou, což je hustota = počet obyvatel (osob) na místnost, byt, jednotku plochy. Vysoká hustota vede k přetížení stimulací a pocitům stresu. Přehuštění vyvolává poruchy ve fyziologických pochodech a v chování.
Celý systém: člověk-stroj-pracovní prostředí je nutno přizpůsobit člověku. Je třeba podávat takové návrhy na vytvoření pracovních podmínek, při nichž by se snížila fyzická a psychická námaha a které by pozitivně působily na rozvoj osobnosti člověka. Práce by měla být nejenom produktivní a spolehlivá, ale i humánní (přizpůsobená člověku).
Je třeba zabývat se fyzickými i psychickými možnostmi a hranicemi pracovního výkonu člověka a zároveň jeho předpoklady k tomuto výkonu a všemi vnitřními a vnějšími faktory, jež vytvářejí nebo ovlivňují pracovní prostředí, včetně nástrojů a zařízení.
Pracovní operace je ta část výrobního postupu, prováděná jedním nebo několika pracovníky a zahrnující všechny po sobě následující činnosti vedoucí ke kvantitativní a kvalitativní změně výrobku (např.maltování). Operace se mohou dělit na úkony, které jsou ukončenou činností pracovníka (např. nabrání malty lžící). Úkony se mohou dělit na pohyby, které jsou částí úkonu (např. ponoření lžíce do malty).
Mnoho povolání klade výrazné požadavky především na pohybové vlastnosti člověka, tedy na jeho motoriku. Byla formulována a ověřena hlediska, podle kterých je možno činnost rozkládat na poměrně jednoduché a dále nedělitelné celky, tj. pohyby a z nich odvozovat závěry pro celou činnost. To je způsob rozboru pracovní činnosti, který se opírá o časové a pohybové studie.
Za tvůrce pohybových studií je považován americký psycholog F. Gilbreth.
Zabýval se studiem ekonomičnosti pracovních pohybů,
objasňováním optimálních pracovních pohybů
a problematikou registračních metod, např. použitím filmové kamery.
Důležitou myšlenkou pohybových studií bylo rozčlenění pracovních pohybů na drobné prvky, tzv. therbligy.
Z těchto mikroelementů se původně sestavovala každá pracovní činnost. Šlo však o přístup atomistický a mechanický. Ve skutečnosti se spojováním a kombinací hodnota mikroelementů mění, protože vznikají nové pohybové celky s odlišnými vlastnostmi. Pro lidskou pracovní činnost mají význam spíše pohybové struktury než samotné elementy a izolované úkoly. Někdy se pod pojmem therblig označuje nejdokonalejší pracovní postup.
Stále mají svůj význam pokusy o formulaci zákonů pohybové ekonomie. Tyto zásady můžeme rozdělit na tři skupiny. První skupinu tvoří zásady pohybové ekonomie pracujícího těla, druhou skupinu tvoří zásady pohybové ekonomie z hlediska uspořádání pracovního místa a třetí tvoří zásady pohybové ekonomie z hlediska uspořádání pracovních nástrojů a zařízení.
Při navrhování stroje a pracoviště je především nutno navrhnout vhodnou pracovní polohu a respektovat rozměry člověka. Lidé se generaci od generace neustále zvětšují, což musí brát konstruktéři při projektování strojů a pracovišť v úvahu. Nelze vycházet pouze z průměrných rozměrů dospělého muže, ale je třeba zohlednit i rozměry žen a mládeže.
Rozměry stroje jsou omezeny pohybovými možnostmi člověka, a to jak rukou-manipulační prostor, tak nohou-pedipulační prostor, jak v horizontální, tak i ve vertikální a sagitální (předozadní) rovině.
Psychologie pomáhá např. řešit problemetiku syndromu open space (zkratka SOS), což je soubor příznaků ze stresu v otevřených velkoprostorových halách a kancelářích. Jde např. o tinitus (ušní šelest), zvýšený krevní tlak, bolesti hlavy, zažívací obtíže, anxiozitu, subdeprese a deprese.
V práci v otevřeném prostoru působí na řadu pracovníků a pracovnic negativně kvůli ztrátě pocitu soukromí a hluku, hůře se koncentrují na práci, jejich pracovní výkon se snižuje.
Důležité poslání v humanizačním trendu techniky plní průmyslový DESIGN (projekt, vzor, návrh). Jako principiálně nový druh estetické činnosti podmíněný zákonitostmi moderní výroby je nevyhnutelnou součástí všeobecné estetické kultury společnosti. Je třeba průmyslový design zaměřovat především na humanizaci techniky, na strukturální zkvalitňování životního a pracovního prostředí. Jde o to, aby byly vzaty v úvahu humánní potřeby člověka a aby se design neomezoval pouze na úpravy forem jednotlivých produktů. Existuje tzv. open-end design (design s otevřeným koncem). Např. COCA-COLA používá stále stejného logotypu, avšak ve spojení s ním mění slogany, ilustrativní motivy aj. sdělovací prvky.
Design v širším slova smyslu se týká všech vnějších, vizuálně vnímatelných podnikových (resp. i školských) artefaktů. Jde o architekturu budov, vnitřní vybavení, zařízení kanceláří, oblečení zaměstnanců, balení výrobků, logo, dopisní papíry, vizitky a formuláře.
Ergonomika (ergonomie) je interdisciplinární obor, který sjednocuje poznatky o práci člověka z technických věd, fyziologie, hygieny a organizace práce, teorie řízení, poznatky z psychologie, sociologie, technické estetiky.
Na ergonomickém výzkumu se podílí celá řada dalších disciplín, především:
- inženýrská psychologie-zkoumá psychosomatické možnosti člověka v systému člověk- stroj.
- fyziologie práce-zkoumá činnost jednotlivých orgánů i organismů jako celku při konkrétní pracovní činnosti,
- psychologie práce-studuje psychické funkce procesu práce a vztahy mezi lidmi při práci,
- hygiena práce-studuje způsob, jakým se lidský organismus vyrovnává s pracovními podmínkami a prostředím.
Literatura
KOHOUTEK, R.- ŠTĚPANÍK, J. Psychologie práce a řízení. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2000. 223 stran. ISBN 80-7204-064-2.





Knihy

Management zákaznických řešení -- autor: Chlebovský Vít
Management zákaznických řešení -- autor: Chlebovský Vít
Technologičnost konstrukce a retrofitting výrobních strojů -- autor: Kolíbal Zdeněk
Lékař a pacient v moderní medicíně -- autor: kolektiv a, Bartůněk Petr, Ptáček Radek
Psychologické aspekty změn v české společnosti -- autor: kolektiv a, Gillernová Ilona, Kebza Vladimír, Rymeš Milan

Komentáře ke slovu Psychologické aspekty při řešení výrobních nástrojů


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » psychologické intervence
následující slovo: » psychologické aspekty pracovní činnosti
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2383
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2020  --  ABZ.cz