Pojem Představivost a obrazotvornost

Slovo:

Představivost a obrazotvornost


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

PŘEDSTAVIVOST se týká vzpomínání a vybavování dříve vnímaných paměťových představ .
OBRAZOTVORNOST (FANTAZIE) znamená schopnost a dovednost vytváření obrazů (obrazivost), imaginací, fantasií a představ před tím vědomě nikdy nevnímaných.
Vzpomínková představa je vybavený obraz předmětu nebo jevu na základě dříve vnímané skutečnosti uchované v paměti. Je to psychický proces mentální reprezentace dřívějších vjemů.
Poměrně často se vzpomínkové představy třídí např. na zrakové (vizuální), sluchové (auditivní), pohybové (motorické), prostorové, hmatové (taktilní), čichové (olfaktorické), chuťové (gustatorické). Některé představy mohou být pro člověka dominantní.
Představy úzce souvisejí s pamatováním. Ovlivňují vnímání, poskytují materiál pro vytváření obrazů předtím nikdy nevnímaných, tj. imaginace, obrazotvornosti či fantazie, pro tvoření pojmů, vyvolávají určité city apod.
Mimořádnou důležitost pro mnoho učebních a pracovních činností zaujímá plošná a prostorová představivost člověka.
Prostorovou představivost tvoří soubor duševních vlastností a procesů, kde je integrovaná zraková paměť, vnímání prostoru a polohy v něm, schopnost a dovednost operace se zrakovými představami (např. zrcadlení, posunutí, rotace obrazu či předmětu). Zahrnuje také schopnost a dovednost porovnávání délek, ploch a objemů, rozpoznávání geometrických útvarů, matematické schopnosti a dovednosti. Kvalitu a kvantitu prostorové představivosti ovlivňují individuální vlastnosti vnímání, myšlení, rozumových schopností a dovedností, tvořivosti, ale i emotivita, motivace, stimulovanost
a globální zaměřenost osobnosti. Výkonnost momentální prostorové představivosti může negativně ovlivnit také méně příznivý aktuální psychosomatický stav člověka.
Jsou popisovány tzv. ,,asociační zákony" usnaďnující vybavování představ. Jsou to např. :
dotyk, styčnost (kontiguita) v prostoru,
dotyk (kontiguita) v čase,
podobnost,
kontrast,
novost (aktuální představy se vybavují snadněji),
častost (často se opakující představy se vybavují lépe),
živost (to nás silně emočně zaujalo se vybavuje snadněji).
Fantazijní představa se od vzpomínkové (pamětní) představy liší tím, že je inovační, novější, ovlivněna a mixovaná nápadem, tvořivostí. Zkušenost zde vždy není rozhodující. Fantazijní představa mívá inovačně rekonstrukční i konstrukční ráz.
Český psycholog Josef Viewegh ( 1928-2003) označil za primární funkci fantazie schopnost jedince ,,emancipovat se " od objektivní reality tím, že vytvoří zvláštní prožitkové fantazijní struktury, které realitu mohou přesahovat, přetvořit ji v intencích vlastních cílů a záměrů.
Někteří lidé (např. tzv. hraniční osobnosti) považují své subjektivní představy a osobní přesvědčení o světě dokonce za nadřazenější vjemům a za směrodatnější a důležitější než realitu. Jejich představy dokonce vytěsňují reálné a objektivní vjemy, které jsou s představami v rozporu.
Na jedné straně může fantazie svými subjektivními přístupy zkreslovat informace a realitu, na druhé straně může být zdrojem kreativity (fantazie tvůrčí, konstrukční). Zvláštním druhem fantazie je vize a lucidní snění.
Vize je určitá představa, či obraz v mysli týkající se budoucnosti, toho kam směřujeme, co bychom chtěli vytvořit, cílů kterých bychom chtěli dosáhnout.Vize znamená představu toho co by v budoucnosti mělo být. Vizi můžeme jinými slovy popsat jako ideální stav něčeho příštího, budoucího (např. rozvoje pracoviště ve kterém člověk pracuje).
Prioritní vize jsou pro každého člověka specifické, stejně jako jeho osobní prioritní potřeby, hodnoty, názory a cíle. Hodně vypovídají o individuální psychice a osobnosti člověka.
Lucidní snění je částečně bdělé, vědomé, uvědomělé a vůlí parciálně ovlivnitelné pozitivní nebo i negativní snění např. o vlastní budoucnosti.
Ve srovnání s vjemy bývají často imaginace a představy:
- méně jasné (např. představy barev předmětů jsou matné),
- méně zřetelné (např. představa kytice je nepřesná v porovnání s vjemem kytice),
- úryvkovité, fragmentární - odrážejí obyčejně jen nápadné vlastnosti předmětů,
- detaily jim chybějí,
- nestálé (vnímat můžeme určitý předmět i několik hodin, avšak trvání představy můžeme počítat jen na vteřiny),
- chybí jim přesvědčení o skutečnosti (představíme-li si např. dům, víme, že jde jen o představu a ne o vjem domu).
Tyto vlastnosti představ platí obecně pro většinu lidí.
Ve výjimečných případech však se např. u některých dětí i dospělých (např. umělců) může představa velmi blížit vjemu (tzv. eidetická vloha).
Představy pamětní i fantazijní mají velmi důležitou úlohu při regulaci činnosti, chování a prožívání.
Obrazotvornost, imaginaci je možno třídit na různé druhy.
Uvádíme třídění imaginace podle francouzského psychologa Th. Ribota ( 1839-1916):
1. Plastická, materiální (podobá se skutečnosti).
2. Difluující se (rozbíhající se, odklánějící se od reality).
3. Mystická (její obsah má spirituálně symbolický ráz).
4. Vědecká (domyšlení a dopracování nápadů, konstrukcí, kreací).
5. Praktická a mechanická (mající v obsah u fyzické předměty a objekty)
6. Komercionální (aplikovatelná v obchodních procesech).
7. Utopická, zaměřená na vize budoucnosti, na to, co by mělo být.
K tomuto třídění by bylo možné ještě přidat další typy imaginace, např.: uměleckou, výtvarnou, hudební, pohybovou, matematickou (geometrickou), technickou.
Představivost a obrazotvornost, a to žádoucí i nežádoucí mohou být také navozeny, podníceny i z vnějška, a to více i či méně manipulací, heterosugestivně, zejména osobami na nichž je člověk nějak závislý nebo kterých si váží, vůči kterým pociťuje úctu.
Nežádoucí a riskantní je sugestibilně, bez kritické racionální analýzy akceptovat (přijímat) různé fikce, smyšlenky, klamy, výmysly, negativní a škodlivé sugesce, které nemají oporu ve skutečnosti, ale pouze ve fantazii sugestora, tj. člověka, který je často manipulativně vnucuje svému okolí, a to velmi intenzivně a opakovaně než dosáhne svého cíle: ovlivnit chování a prožívání druhého člověka podle svých přání.
V životě člověka má velký význam (např. psychoterapeutický a sebeřídící) schopnost a dovednost pozitivních autosugescí ( žádoucího ovlivnění chování a prožívání sebe sama) zaměřených např. na redukci osobních fobií (chorobných strachů), anxiozit (úzkostí), perseverací a obsesí (vtíravých a ulpívavých představ či myšlenek, nežádoucích a racionálně řádně nezdůvodněných) a kompulzí (nutkavých tendencí k určitému často společensky nežádoucímu chování či jednání). Může jít o tzv. obsedantně kompulzivní závadu či poruchu, ale tuto diagnózu může kompetentně stanovit pouze psychiatr nebo klinický psycholog.
Ovlivňování vlastní osobnosti (včetně biologických dějů organismu) navozováním určitých obrazů se nazývá vizualizace. Je významná např. v oblastech, které zkoumá psychoimunologie. Např. vizualizace úspěšného zápasu vlastních bílých krvinek s mikroby a viry (včetně onkovirů) může v některých případech pravděpodobně vést ke zlepšení zdravotního stavu.
Představivost a obrazotvornost jsou nezbytné pro úspěšnost v mnoha povoláních. Zvlášť cenná je kreativní (tvůrčí) a rekonstruční představivost a obrazotvornost, což je tvorba adekvátních obrazných představ dosud nevnímaných předmětů nebo jevů na základě jejich verbálního popisu nebo plánku, nákresu, schematu.
Představivost, ať již plošnou, prostorovou nebo i fantazijní lze stimulovat a rozvíjet (zejména u dětí a seniorů a seniorek) např.
didaktickými hrami s různými stavebnicemi, origami (skládání rozličných motivů z papíru), hlavolamy na principu puzzle (tangram), s panoramaty, s indiánskými mozaikami.
Diagnostika představivosti a obrazotvornosti.
Vedle pozorování a rozhovoru se používá analýza spontánních produktů a výtvorů:
- jde např. spontánní kresby, malby, básně či jinou literární činnost, různé výrobky (vzniklé např. v rámci zájmové činnosti nebo při arteterapii), i vlastní písmo (rukopis),
- hodnotné jsou dopisy, deníky a jiné osobní dokumenty,
- v dětské psychodiagnostice jde nejčastěji o analýzu tematické kresby, u starších dětí a adolescentů spíše o písemné projevy.
V psychologickém kariérním poradenství se používají různé testy např. technického nadání (Benneth Mechanical Complex Figure),ale i hudebního, pohybového a jiného nadání.
Jde často o testy, jejichž kompetentní adekvátní analýza a interpretace vyřadují odbornou psychologickou kvalifikaci, zkušenost a praxi.
Klasickou je zde neuropsychologická Reyova - Osterriethova komplexní figura.
Tuto neuropsychologickou diagnostickou metodu sestavil v roce 1941
švýcarský psycholog André Rey a v roce 1944 ji standardizoval Paul Alexandre Osterrieth.
Metoda má zkratku RPCF (Rey-Osterrieth Complex Figure Test).
Představivost a intelektové schopnosti a dovednosti psychologové často zkoumají pomocí metody sestavování obrazců či předložených vzorů z kostek podle amerického psychologa Samuela Calmina Kohse.
Úroveň plošné a prostorové představivosti zkoumají psychologové také např. pomocí dvou subtestů psychologické diagnostické metody Test struktury intelektu /TSI) podle německého psychologa Rudolfa Amthauera.
Speciální psychologické testové metody jsou dobrou diagnostickou pomůckou pouze tehdy, jsou-li aplikované, vyhodnocené a interpretované vysokoškolsky kvalifikovaným a zkušeným odborným psychologem či psycholožkou. Je zde analogie mezi speciálními psychologickými metodami a metodami lékařskými. Lékaři svoje diagnostické metody aplikují, vyhodnocují a interpretují odborně, detailně a v souvislostech. Laici v tomto směru nemají dostatečnou teoretickou, poznatkovou ani dovednostní a zkušenostní průpravu.
Literatura:
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002.
544 stran. ISBN 80-214-2203-3.
PLHÁKOVÁ, A. Dějiny psychologie. Praha: Grada, 2006.328 s.
ISBN 978-80-247-0871-3.

Komentáře ke slovu Představivost a obrazotvornost


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » představivost
následující slovo: » předsudky
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2927
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz