Pojem životní styl
Slovo:
životní styl
Upozornění:
vložil uživatel neznámý a ověřil editor
Význam:
ŽIVOTNÍ SLOH, STYL, ZPŮSOB, který může být vyjádřen preferovanými zásadami, zájmy, potřebami, hodnotami, volními rozhodnutími, cíli, k nimž člověk směřuje a metodami, jichž při dosahování svých cílů a řešení problémů používá.
Někteří psychologové při charakteristice životního slohu a jeho úrovně kladou zvláštní důraz na individuální potřeby, cíle a hodnoty a jejich kvalitu a kvantitu, jiní na metody dosahování těchto potřeb cílů a hodnot.
Životní sloh zahrnuje rovněž kvalitu a kvantitu vztahů člověka k lidem, zacházení s věcmi a cíle i do budoucna.
Charakterolog a německý vývojový psycholog Hans Thomae (1915-2001)
užívá pro životní sloh označení "tematika života" či "vnitřní tematika"
a její význam vidí ve směřování ke komplexu hodnot.
Životní sloh či styl má rozhodující vliv (Vladimír Kebza, 2005) na zdraví člověka (z cca 50-60%), dále úroveň a dostupnost poskytované zdravotní péče (z cca 15%), vnější vlivy, jako je životní prostředí, sociální vlivy (z cca 15-20%) a vnitřní, genetická predispozice organismu (z cca 10-15%). Poslední odhad se nám jeví jako pravděpodobnou skutečnost poněkud minimalizující.
Existuje řada popisů životních slohů, stylů a způsobů života, např.: normální- abnormální, zdravý a nezdravý, sociálně užitečný, pracovně orientovaný, hedonistický, hravý, aktivní, pasivní, konstruktivní, destruktivní, normální, konformní, maladaptivní (nepřizpůsobený), konzumní, bohémský, liberální, alternativní, deviantní, individualistický, vykořisťovatelský, rozmazlený, vzdorný- negativistický, dominantně autoritářský, konformní, únikový, vychytralý, vyhýbavý,
Odborné psychologické diagnostické metody životního slohu, stylu, způsobu:
životní sloh lze zjistit pozorování, rozhovorem, dotazníkem a testy hodnot, potřeb, zájmů, názorů a postojů.
Často užívanou jednoduchou metodou na zjišťování hodnotové orientace (hlavně u dětí) je metoda tří přání, která pomáhá odhalovat autotelické (orientované na sebe sama), heterotelické (zaměřené na jiné lidi) i hypertelické (nadosobní) hodnotové zaměření.
Slovenský psycholog Ján Vonkomer sestavil dotazník Ho-Po-Mo na zjišťování hodnotových orientací, postojů k hodnotám a motivace výkonu. Pojem postoj chápe trojsložkově (složka emotivní, kognitivní a konativní). Hodnotové orientace chápe jako strategickou rovinu zaměřenosti a rozhodování člověka. Postoje k hodnotám podle něho určují rovinu operační, která předchází konkrétní činnosti a motivační či stimulační prostředky jsou podnětmi v taktické rovině. Vonkomer vnímá v regulaci chování a jednání hierarchii v pořadí: hodnotová orientace, postoje k hodnotám a motivační prostředky. Geneze těchto struktur je však opačná, obrácená. Prvotně působí motivační prostředky, postupně vznikají postoje a jejich další kvalitou ve vývoji jsou hodnotové orientace. Zde je evidentní vztah se socializačním procesem.
Existují také různé inventáře vztahů k novému a změně. Obsahují otázky typu: Skrývají pro vás staré věci tajemství? Je lepší koupit novou věc, než používat starou? Pokud to lze, pokoušíte se staré poškozené, ale ještě funkční věci opravovat, abyste se s nimi nemusil ještě nebo vůbec nikdy ,, rozloučit"? Tyto testy diferencují lidi na konzervativní, tradicionální a modernistické typy.
Existuje také mnoho různých inventářů potřeb člověka. Např. Inventář potřeb Mariána Hrabovského a Anny Hrabovské, který autoři označují za semiprojektivní metodiku. Obsahuje čtyřicet položek reprezentujících např. tyto potřeby: úspěch, domov, nasycení (potrava), emocionální blízkost a kontakt, pevný charakter, dodržování oficiálních norem, láska, empatie, autonomie, konformizmus, estetické prožívání, silná osobnost, bezpečí a jistota, relaxace, sex, tělesná krása, pořádek, zdraví, tvořivost.
Existuje řada dotazníků zjišťujících teoretické a praktické zájmy. Dotazníky praktických zájmů bývají modifikací původního testu švýcarské psycholožky židovského původu Franzisky Baumgartenové-Tramerové (1883 - 1970), který se nazýval Knihy o povolání a Dotazník zájmů o praktické činnosti, jež sestavil slovenský psycholog Martin Jurčo (1926 - 1983).
Počet okruhů zájmového zaměření podle Jurča (lidé, umění, technika, živé organismy) bývá rozšířen např. až na čtrnáct okruhů podle základní volby oborů profesní činnosti na konci povinné školní docházky. Dotazníky teoretických zájmů bývají zase modifikací Brněnského katalogu knih pro středoškoláky s tím, že v některých těchto dotaznících nejsou jednotlivé zařazené názvy knih, učebnic a příruček vykonstruované, ale odpovídají reálným názvům.
Okruhy oborů profesní a studijní činnosti jsou:
1. studium na gymnáziu,
2. studium pedagogické, zdravotní a sociálně právní,
3. hornictví a hutnictví,
4. zemědělství, lesnictví a rybářství,
5. stavebnictví a zeměměřičství,
6. dřevoobory,
7. kovoobory,
8. elektrotechnika a telekomunikace,
9. chemická výroba,
10. kožedělná a gumárenská výroba,
11. textilní výroba a oděvnictví,
12. potravinářství,
13. obchod, služby a doprava,
14. umělecko - řemeslná výroba a umění.
Průběžná modernizace těchto dotazníků v souvislosti se stále vznikajícími novými obory lidského studia a práce je nutná.
Psychologická diagnostika pudů člověka byla rozpracována švýcarským psychologem maďarského původu Leopoldem Szondim (1893 - 1979). Jeho test byl vydán pod názvem Experimentální diagnostika pudů v roce 1947. Jde v podstatě o výběr z fotografií 48 osob v šesti sériích. Zkoumaná osoba má říci, které obličeje se jí zdají nejvíce a nejméně sympatické. Fotografie přitom obsahují obličeje jednotlivců, u nichž se vyskytovaly zřetelné poruchy pudové stránky jejich psychiky (např. šlo o sadisty, hysteriky, paranoidní osobnosti, maniaky).
Mezi dobře využitelné dotazníky zájmů patří dotazník S. S. Prišpuna. Jeho přílohou je seznam povolání, ze kterých si má mladý člověk vybrat ty (ne více než tři), ve kterých by chtěl pracovat nebo pokračovat ve studiu. Jsou zde uvedena povolání na nižší, středoškolské a vysokoškolské úrovni.
Širší využití než pro diagnostiku zájmů mají různé dotazníky pro školu (pro třídního učitele) a pro rodiče žáků, které sestavila např. Marta Klímová a Zuzana Maydlová. Obdobných variantních dotazníků pro školu, rodinu i zájemce o poradu u nichž však jejich autor již
není znám, je v poradenské praxi využíváno veliké množství. Některé byly sestaveny a používány již Ústředním psychotechnickým ústavem v Praze 1, Celetná ulice 20 a Ústavem lidské práce Praha II, Sedmihradská 9.
K dotazníkům žádaly zmíněné instituce také životopis. Žádalo se vypsat nejdůležitější události života od malička do současnosti, které vážné nemoci nebo úrazy člověk prodělal v dětství i v současnosti, jaký je jeho vztah k rodině, komu se nejraději svěřuje, jak se snáší s učiteli, se spolužáky a kamarády, vyložení vlastních plánů, které povolání si přeje zvolit, jak si představuje svou činnost v tomto povolání, jaké překážky se staví v cestu jeho plánům nebo naopak, co jejich uskutečnění podporuje a nakonec jak si klient představuje svoji budoucnost.
Podrobnou osnovu pro životopis sestavený pro profesní problematiku sestavil slovenský psycholog J. Ch. Raiskup. Modifikaci tohoto životopisu vytvořil R. Kohoutek.
Škálu k měření dominatních zájmů osobnosti sestavil Erwin Roth podle G. W. Allporta, P. E. Vernona a G. Lindzeye.
Známý slovenský psycholog Tomáš Pardel (1918 - 1998), L. Maršalová a A. Hrabovská zkonstruovali Dotazník motivace výkonu (D-M-V) vhodný pro oblast psychologie práce, organizace a řízení a pro poradenské psychology.
Kvalifikovaní psychologové mají možnost vybrat si pro diagnostiku životního slohu adekvátní psychologickou diagnostickou metodu z mnoha odborně konstruovaných metod a metodických pomůcek.
Kompetentní a kvalifikované profesní úkony, jejich interpretace a evaluace v oblasti psychologické diagnostiky a intervence mají svá teoreticky a empiricky zdůvodněná odborná pravidla a musí být také v souladu s etickým kodexem profese psychologa.
Některá související slova
metrosexuál, deviantní subkultura, developmental assets (angl.), funkctional skills (angl.), wellness (angl.), suportive communication (angl.), homo luhas, flourishing (angl.), Démosthenés, lohasiané, LOHAS, ekonomicky orientovaný životní styl, living style (angl.), lifestyle (angl.), INCIP (zkratka), positive thinking (angl.), determinanty zdraví, rastaman, hyperhedonismus, etnická menšina, anarchoautonomy, meden agan (řec.), ideální norma v psychologii, Feng šuej, hypokinetický typ, welness, relativní deprivace, Diogenův syndrom, ZŽS- občanské sdružení, provitální, diagogé, koronární osobnost, etnicita, alkorexieNavigace
předchozí slovo: » životní strategienásledující slovo: » životní styl člověka a jeho poznávání
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:3437
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat
