Pojem prokreativní antikreativní podmínky

Slovo:

prokreativní antikreativní podmínky


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a zatím nebylo ověřeno editorem

Význam:

Významný český psycholog Jaroslav Hlavsa (1929-1989) ve svých publikacích o tvořivosti (kreativitě) a výchově k ní uváděl podrobný seznam podmínek nepodporujících tvořivost (tj. antikreativních podmínek) a podmínek podporujících tvořivost ( tj. prokreativních podmínek).
ANTIKREATIVNÍ PODMÍNKY (faktory tvořící bariéry tvořivosti):
- přílišné zdůrazňování verbálně orientovaných logicko - analytických kognitivních způsobů výchovy
- nacvičování myšlení v hlavním směru (vertikalita)
- nacvičování koncentrované pozornosti
- potlačená spontaneita, potlačené intuice
- destruktivní kritika, závist, nevraživost v sociálním prostředí
- nesprávné informace nebo jejich nedostatek
- malá frustrační tolerance
- sklon učitelů udílet vyšší odměny za kázeň, zdvořilost, intelektuální konformitu
- přílišný důraz (např. ze strany rodičů) na sociální pravidla a normy
- nedostatek zájmů, přeceňování tradice
- časové limity, časová tíseň
- neúměrný důraz okolí na praktičnost a užitečnost
-nedostatek autonomie, postojová uzavřenost
- lenost, nervozita, neklid, úzkost, stres, tréma, strach z omylu a chaosu.
PROKREATIVNÍ PODMÍNKY ( faktory podporující tvořivost):
- spontaneita, invence, inspirace, využívání intuice
- prožívání světa osobitým, novým, jakoby dětským způsobem
- receptivita, přístupnost podnětům, senzitivita, citlivost pro problémy, "otevřená mysl"
- potřeba seberealizace využitím vlastního potenciálu a svých schopností (sebeaktualizace)
- vysoká frustrační tolerance, velká vitalita, odvaha překračovat hranice konvencí
- dostupnost nevědomého a podvědomého materiálu
- schopnost nechat své nápady, myšlenky, pocity, dispozice volně vyvěrat z podvědomí
- radost z činnosti při zavádění něčeho nového
- zmírnění obranných mechanismů, inhibic, nízká defenzivita
- snaha zavést systém tam, kde nebyl, uspořádat věci
- jakoby dětská, hravá schopnost fantazírovat, flexibilita, představivost a obrazotvornost, pružnost představ
- schopnost laterálního myšlení - tzn. myšlení ve vedlejším směru, schopnost myslit nekonvenčně, původně, originálně, spojovat zdánlivé nesouvisející věci
- orientace na pocity vnitřní svobody a jistoty
- dominance s vysokou energií, vytváření sebeobrazu jako odpovědné osoby, rozhodnost, pozitivní vztah k sobě, sebeúcta, sebedůvěra, sebevědomí, ctižádost
- porozumění sobě samému, víra v úspěch
- nezávislé myšlení, postoje, úsudky a jednání, schopnost osobitě interpretovat, redefinovat problém
- velká důvěra ve spolehlivost svého vlastního vnímání, myšlení a svých vlastních psychických procesů vůbec, někdy až určitá arogance, schopnost a dovednost hájit své názory a přít se o něj
- menší vazba na sociální a kulturní podmíněnost, malá konformita
- společenská duchapřítomnost
- mírný tělesný pohyb při myšlení, např. chůze.
Edukace tvořivosti.
Současná výchova a vzdělávání často tvořivost vždy a systematicky nerozvíjejí. Není dosud jednoznačně zjištěno, nakolik je úbytek tvořivosti s věkem přirozeným jevem vývoje a nakolik je možno tento úbytek připisovat výchově a dané kultuře. Tvořivé schopnosti pravděpodobně ubývají kolem 5. roku, rostou v 1., 2. a 3. ročníku a v 8. ročníku základní školy. Kolem 6. a 7. ročníku se předpokládá opět určitý pokles tvořivého myšlení. Edukace ve škole i v rodině často nerozvíjí všechny intelektuální schopnosti. Zanedbávají se schopnosti subjektivně tvořivého, divergentního myšlení.
Nejčastěji je kritizována výuka a výchova příliš autoritativními způsoby, předkládání "fixního, rigidního programu", který člověka vede k pasivitě.
Při výchově schopností a dovedností obsažených v Guilfordových faktorech divergentního, tvořivého myšlení, je třeba dbát na to, aby se nevytvářela pouze již zavedená schémata myšlení, fixní myšlenkové vzory, "prefabrikáty", aby se potlačovaly návyky uvažovat pouze v mezích daných minulou zkušeností, tedy per analogiam. Je třeba vychovávat schopnost a dovednost být citlivý k problémům a nacházet netradiční individuální přístupy k řešení problémů. Důležitý je i transfer tréninku z jednoho předmětu na druhý, nalézání společných principů. To vede k rozvíjení schopností a dovedností flexibility, redefinice a originality.
Někdy je však nebezpečný i příliš kritický úsudek, který se často uplatňuje při posuzování nových myšlenek a činností, čímž se jednat mohou vyloučit mnohé oblasti zkušeností, jednak se může už v zárodku potlačit tvořivý nápad.
Učitelé a učitelky by neměli vždy trvat na doslovné reprodukci svých myšlenek, bez uvádění myšlenkových souvislostí a "vztahů" žáka. V praxi lze pozorovat, že např. někteří učitelé a učitelky dost silně potlačují zvýšenou spontaneitu žáků i svých dětí. Zvláště u vlastních dětí mají nezřídka učitelé a učitelky obavy, aby projevy subjektivní tvořivosti, zvýšené fantazie a spontaneity nebyly okolím považovány za projevy nenormálnosti. Srovnávají stále své děti s jinými a tím někdy spoutávají jejich spontaneitu a tvořivost.
Je třeba odstraňovat ty vlastnosti osobnosti, které mají nepříznivý vliv na tvořivost, jako je nedostatek sebedůvěry, nedostatek víry ve své schopnosti, pochybnosti o svých tvůrčích schopnostech, snaha o perfektnost, bázlivost a přílišné úsilí o konformitu. Je třeba více upřednostňovat fantazii, vizualizaci, vcítění a spontaneitu před opatrným uvažováním, vlastní objevování před identifikací s autoritou.
To by si měli dobře uvědomovat rodiče a vychovatelé všeho druhu, kteří spontánnost a fantazii často nedoceňují a zaměňují je za nekázeň.
Mělo by se v hojnější míře vyučovat tvořivými způsoby, jako je experiment, manipulace, pátrání. Mělo by se rozvíjet učení z vlastní iniciativy, cvičení v autonomním a samostatném myšlení spolu s rozvíjením dovednosti, jak se učit svou vlastní metodou podle svého. Učitel by měl vytvářet takovou atmosféru vyučování, která vyvolává u žáků zvídavost a úsilí učit se.
K nejvážnějším inhibičním činitelům tvořivosti patří patrně postihy za přerušování výkladu učitele otázkami žáků. Bylo by asi třeba zavést do vyučování prvek diskuse mezi učitelem a žáky. Žáci by se měli více tázat a dokonce moci projevovat i svůj nesouhlas s tím, co se jim předkládá jako hotové. K tomu by ovšem bylo žádoucí snížit počty žáků ve třídách.
Metodu tvůrčí práce může studentům nejlépe vštípit ten učitel, který má sám blízko k tvůrčí vědecké práci nebo umění. Učitel, který "jen učí", předává zpravidla pouze faktografické znalosti.
Výchozím metodologickým základem pro vyhledávání talentované mládeže na školách musí být především osvojení odpovídajících odborně pedagogických a psychologických znalostí pedagogickými pracovníky a vychovateli. V tomto smyslu půjde především o seznámení s příslušnými poznatky vývojové psychologie, psychologie osobnosti a sociální psychologie mládeže.
Zvláštní schopnosti a dovednosti se u dětí projeví obvykle během školní docházky, nejčastěji ve vyšších ročnících základní školy. Na globálně i speciálně talentované a tvořivé žáky může nejdříve upozornit třídní učitel nebo některý z ostatních specializovaných vyučujících.
Výchovný poradce (resp. školní psycholog) by měl zavést evidenci talentovaných žáků, sledovat jejich další rozvoj a usměrňovat jej ve spolupráci s ostatními učiteli a s rodinou i s pedagogicko- psychologickou poradnou, a to během celé školní docházky.
Vyhledávání talentovaných žáků a žákyň i studentů a studentek včetně další péče o rozvoj jejich nadání a tvořivosti je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu, a to ve spolupráci s rodinou talentovaného jedince. Na všech typech škol je třeba vyhledávání a rozvoji talentů (např. přírodovědních, společenskovědních, technických, uměleckých a tělovýchovných) věnovat mimořádnou a soustavnou pozornost.
V oblasti výchovného poradenství a zejména v činnosti pedagogicko - psychologických poraden lze používat specifických metod k zjišťování vloh a jejich dané úrovně. V tomto smyslu by měly prohloubit spolupráci s těmito pracovišti školy (třídní učitelé a výchovní poradci) a více využívat odborné kapacity poradenských pracovníků, zvláště psychologů zejména v těch případech, kdy se jedná o všestranně nadaného žáka nebo studenta, kterému bude třeba přesněji vymezit za pomoci diagnostických metod jeho správnou uměleckou nebo vědecko-technickou orientaci v rámci volby povolání či studia.
Pedagogicko-psychologické poradny by měly pravidelně školit učitele a učitelky v poznávání tvořivých talentů a usměrňování jejich rozvoje.
Odborná psychologická diagnostika tvořivosti.
Mezi oblíbené výkonové diagnostické metody zkoumání tvořivosti patří různé testy vynalézavosti, kdy zkoumané osoby mají najít nové použití pro různé obvyklé předměty. Často je zkoumána i rychlost tvoření výrazů.
V oblasti výtvarné tvořivosti jsou posuzovány výtvory na dané téma.
Pedagogicko- psychologičtí poradenští pracovníci mají k dispozici speciální diagnostické metody nejen na zjišťování úrovně profesních a studijních zájmů, ale i vědecké a umělecké kreativity, mentálních schopností a dovedností.
Zhusta je využíván např. Ellis Paul Torranceův (1915-2003) Figurální test tvořivého myšlení (Tests of Creative Thinking). Je to jedna z metod hodnocení divergentního myšlení. Teoreticky vychází autor z Guilfordovy koncepce tvůrčího myšlení.
Pro dospívající od 11 let je možno aplikovat např. test Kreatos, který byl konstruován českým psychologem Miroslavem Schürerem.
Zkoumají se i zájmy a koníčky, aby bylo možno zjistit i subjektivní preferenci určitých činností a okruhů povolání. Patří sem např. Test profesního typu podle amerického psychologa J. L. Hollanda.
Literatura:
HLAVSA, J. Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha: SPN, 1986. 189 stran. ISBN 1452686. Vydáno 8000 kusů.
KOHOUTEK, R. Základy užité psychologie. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2002. 544 stran. ISBN 80-214-2203-3.





Knihy

Obchodní podmínky ve vztazích B2C -- autor: Selucká Markéta, Veverková Svatava
Přírodní podmínky pro 2. stupeň ZŠ
Podmínky použití nadproudových jistících prvků při ochraně odpojením od zdroje -- autor: neuveden
Obchodní podmínky v mezinárodním obchodním styku -- autor: Dobiáš Petr, Malacka Michal
Východiska, podmínky a strategie ve vzdělávání žáků s těžkým postižením -- autor: Ošlejšková Hana, Vítková Marie

Komentáře ke slovu prokreativní antikreativní podmínky


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » prokreaktivní
následující slovo: » prokreativní faktory
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2251
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2019  --  ABZ.cz