Pojem psychologie práce a řízení

Slovo:

psychologie práce a řízení


Upozornění:
vložil uživatel prof.PhDr.Rudolf Kohoutek,CSc.***** a ověřil editor

Význam:

PSYCHOLOGIE PRÁCE A ŘÍZENÍ je teoretickou i užitou vědou, která se zabývá studiem psychoiogických zvláštností,
podmínek i vztahů pracovní činnosti (včetně řízení) a psychiky a osobnosti člověka v určitém pracovním prostředí, a
to jak v průmyslu, ekonomice, obchodě, dopravě, školství aj. odvětvích.
PRÁCE je základní lidská činnost. Prací člověk pozměňuje své okolí (přírodu i společnost) i sebe sama, své duševno, svou osobnost, která zase zpětně ovlivňuje průběh pracovní činnosti. Práce je uvědomělá činnost zaměřená na utváření hmotných a duchovních hodnot. Vytváří svět kultury a přetváří přírodu.
Z hlediska teoretického tvoří psychologie práce soustavu poznatků získaných zkoumáním zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnost.
Z hlediska praktického představuje tato disciplína soubor poznatků, významných pro úpravu pracovních postupů, objektivních vnějších i společenských podmínek práce, řízení a organizace práce atp.
Počátky vědeckého studia lidské práce patří do druhé poloviny 19. století, kdy byla sledována povaha pohybové, smyslové a duševní činnosti a únavy, kdy byly zjišťovány individuální rozdíly ve výkonnosti všeho druhu.
Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory.
Sociální psychologie práce zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost. Mezi velmi užitečné diagnostické metody pro toto zkoumání patří škály zkoumající profesní postoje, identifikací pracovníka se svou profesí, osobnostní investice, mezilidské vztahy, motivovanost, spokojenost s platem a celkovou adjustovanost na danou profesi. Ke speciálním úkolům psychologie práce patří např. zjistit vhodnost pracovních pohybů z hlediska pohybové ekonomie, pracovní motivace, zvláštnosti role vedoucího pracovníka, vliv faktorů pracovního prostředí, (jako jsou osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště) na výkon člověka apod. Patří sem i zkoumání vlivu nezaměstnanosti na psychiku a osobnost nezaměstnaných mužů a žen. Rakousko-britská sociální psycholožka Marie Jahodová (1907-2001) zjistila, že nezaměstnanost narušuje jednu nebo dokonce všechny základní charakteristiky normálního duševního zdraví, např.: kladný vztah k sobě a akceptace sebe, seberealizaci, osobní autonomii, odolnost vůči stresu, správné vnímání reality.
Inženýrská psychologie zkoumá takové způsoby konstruování strojů (mechanismů) a takovou organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje.Snaží se přizpůsobit nástroje, pracovní nářadí,ovládací zařízení a prostředí lidem či skupinám osob a přihlížet přitom k individuálním a skupinovým zvláštnostem lidí, a to jak zděděným, tak také získaným, snaží se zvyšovat efektivnost systému člověk - stroj.
Do oblasti inženýrské psychologie patří také zkoumání příznivých i škodlivých činitelů okolního prostředí (hluku, teploty, osvětlení, vlhkosti, chvění, škodlivých plynů, nedostatku kyslíku, únavy, vyčerpání, přetížení aj.). Inženýrská psychologie zkoumá adekvátnost konstrukcí indikátorových systémů (škál, měřidel, grafikonů, diagramů) a výkonů řízení (optimálnost rozměrů a forem orgánů řízení, kterými se mechanismy uvádějí v činnost, směry pohybů, jejich rychlosti, setrvačnosti). Jde i o co nejekonomičtější vynaložení lidských sil.
Využití poznatků inženýrské psychologie např. ve stavebnictví je velmi obsáhlé. Při konstrukci staveb se často používají velké stroje (jeřáby apod.). Ovládání těchto strojů musí být z hlediska efektivnosti a bezpečnosti provozu jednoduché a přehledné.
Uspořádání ovládacích panelů na desce musí splňovat pět základních zásad (Mc Cormick):
1. Funkční princip - ten vyžaduje, aby se orgány řízení a kontrolní orgány seskupovaly na panelech podle povahy svého používání.
2. Princip důležitosti - podle něho se musí nacházet orgány řízení a kontroly spjaté s hlavními operacemi na nejvhodnějších místech (např. uprostřed panelu, na úrovni nebo poněkud pod úrovní očí).
3. Princip optimálního umístění každého z prvků v závislosti na jeho zvláštnosti a s přihlédnutím k pohodlí, přesnosti a rychlosti manipulace, potřebnému úsilí apod.
4. Princip posloupnosti - podle něho je nutno provést rozmístění v souhlasu s posloupností operací.
5. Princip frekvence používání - vyžaduje, aby prvky nejčastěji používané byly umístěny na nejvhodnějších místech.
Při zkoumání relativní efektivnosti ručních orgánů řízení (pák, řídících kol) a nožních orgánů (pedálů) bylo zjištěno, že ruční orgány umožňují mnohem přesnější pohyb než nožní orgány, které proto musí být používány především pro hrubší práce.
Ukázalo se, že kruhové pohyby mohou být prováděny rychleji než pohyby posuvné. Kromě toho bylo zjištěno, že kruhové a eliptické pohyby (např. při otáčení setrvačníku nebo šlapání na pedál) mají větší setrvačnost než pohyby při manipulaci s jinými orgány řízení (např. pákami), a proto za podmínek nepřetržitých a opakujících se pracovních pohybů nejvíce vyhovují.
Lidské činnosti v psychologii práce si můžeme rozdělit na poznávací, výkonové a řídící.
Řídící činnost přitom zkráceně nazýváme řízení. To je tvořeno sumou řídících procesů, tj. aktivit, jimiž řídící pracovník zabezpečuje realizaci jednotlivých úkolů a problémů.
Řízení můžeme charakterizovat rovněž jako cílevědomé ovlivňování chování a jednání lidí, a to zejména pracovního, vedení lidí v pracovním procesu a péči o jejich rozvoj.
Úspěšné řízení závisí na odborných znalostech profesního rázu a personálního stavu, procesů a vývoje řízené jednotky (pracovní skupiny) i na umění jednat s lidmi.
Vedení lidí můžeme definovat jako proces záměrného ovlivňování chování a jednání lidí tak, aby prováděli pracovní a jiné aktivity, které by podle zdůvodněných záměrů řídících pracovníků měly být provedeny.
Všichni vedoucí pracovníci, a to i ti nejlepší a nejzdatnější musí počítat s kritikou shora i zdola, s opozicí a dokonce i z většími či menšími projevy rivality a i hostility.
Za zakladatele vědeckého řízení je považován Frederick W. Taylor (1856-1915), který uvedl čtyři pravidla pro vědecké řízení:
1. vytvoření skutečné vědy o řízení
2. vědecký výběr řídících pracovníků
3. vědecké školení řídících pracovníků
4. vytvoření optimální spolupráce mezi vedoucím a podřízeným.
Věda o řízení jako samostatná profese navazuje na více vědeckých oborů, např. na sociologii, psychologii, pedagogiku, filozofii, politologii, právo, ergonomii, ekonomiku, statistiku, logiku, kybernetiku..
Problematikou řízení a vedení ve školství se zabýval již Jan Amos Komenský (1592-1670), který ve své práci Zákony školy dobře spořádané uvedl, že ředitel má být ,,vzorem a živým pravidlem, podle něhož všechno špatné urovná se snadno". Vedoucí pracovník má podle Komenského také vynikat ,,lidskostí ve všem".
Podle J. A. Komenského k jakémukoliv konání je třeba:
cíle užitečného, jenž vybízí ke konání,
prostředků možných, jež dávají záruku, že konání nebude marné
a určitého způsobu užívání prostředků tak, aby konání došlo cíle.
Činnost úspěšného řídícího či vedoucího pracovníka klade na osobnost člověka určité speciální požadavky, které je třeba respektovat.
Má-li mít řídící pracovník patřičnou autoritu a z ní plynoucí disciplinu a pracovní ochotu podřízených, musí být podřízeným dobrým příkladem, modelem k napodobení.
Úspěšný pracovní výkon nezávisí ovšem pouze na psychice a osobnosti vedoucího. Je významně a komplexně ovlivněn také řadou vnějších a situačních faktorů, tak že mu pracovní výkon buď usnadňují, (facilitují) nebo naopak komplikují.
Pracovní úspěch řídícího pracovníka je tedy zaručen pouze tehdy, jsou-li potřebné psychické a osobnostní vlastnosti řídícího pracovníka v harmonii, souladu s celou řadou vnějších vlivů, mezi něž patří i vztahy vedoucího se zaměstnanci a vztahy mezi zaměstnanci na pracovišti.
Má-li být řídící práce úspěšná, musí subjekt řízení (manažer, vedoucí pracovník) mít osobní schopnosti a dovednosti dobře řídit ostatní lidí, chtít dobře řídit, tj. být adekvátně motivován vůči efektivní řídící práci a mít možnosti dobře řídit, mít patřičnou moc a kompetence.
Podobně také objekt řízení (ten, do je řízen, podřízený) musí mít schopnosti a dovednosti plnit přiměřeně dané pokyny a příkazy manažera, vedoucího pracovníka. Musí chtít jeho pokyny, příkazy a intervence řádně plnit, být motivován a musí mít také možnosti dané úkoly, pokyny a příznaky splnit.
Úspěšná řídící práce vyžaduje vytvářet a zajiśtovat podmínky úspěšnosti řídícího procesu na obou uvedených pólech řídícího procesu a zajišťovat dostatečné spojení a komunikaci i interakce mezi oběma póly. Vztahy mezi řídícími pracovníky a řízenými pracovníky byl měli být v pracovním procesu funkční, nikoliv osobní. Každý vedoucí pracovník by měl počítat s tím, že se v jím řízené skupině vždy objeví někdo, kdo jeho řízení nebude považovat za optimální. Měl by také počítat s pravděpodobností, že tatáž vedoucí funkce jen dočasná. Platí to v podstatě i s pracovním místem. Značná část pracujících vystřídá během svého aktivního života několik pracovních pozic. Jen málokdo setrvá ne jednom pracovním místě celý život.
Odborná psychologická diagnostika v psychologii práce
Stále (po malých úpravách) je využitelná Škála O A Z (Osobní analýza zaměstnání) Antona Jurovského. Zjišťuje postoje k práci, identifikaci se zaměstnáním, osobnostní investice do zaměstnání, mezilidské vztahy na pracovišti, vztah k výdělku, motivovanost a celkovou adjustovanost na práci.Tato škála vyžaduje pouze některé drobné úpravy, aby ještě lépe vystihovala současnou situaci.
Dotazník pracovní spokojenosti - DPS sestavili slovenští psychologové Teodor Kollárik a Milan Kubalák.
Dotazník motivace výkonu sestavili Tomáš Pardel (1918-1998), Libuša Maršalová a A. Hrabovská.
Hodnocení práce (HP) a Hodnocení stavu(HS) sestavili Teodor Kollárik a Milan Kubalák.
Hodnocení úspěšnosti vedoucích pracovníků sestavili M. Kubalák, V. Černý, T. Kollárik, O. Kotzman a A. Ritomský.
Dotazník na měření stylu vedení zkonstruoval Teodor Kollárik.
Psychologický posudek v psychologii práce navrhl Július Kuruc.
Test rizika závislosti na práci (workaholismu) zkonstruoval americký psycholog B. E. Robinson.
Za každou odpověď si připočítejte počet bodů, který odpovídá příslušné odpovědi:
rozhodně ne:
1 bod
spíše ne:
2 body
spíše ano:
3 body
určitě ano:
4 body
Pokud žádná z nabízených možností neodpovídá skutečnosti, vyberte tu, která je jí nejblíže.
Odpovězte na všechny otázky a žádnou nevynechejte.
1. Většinu věcí dělám raději sám, než bych požádal o pomoc. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
2. Jsem netrpělivý, když mám na někoho čekat nebo když trvá něco moc dlouho (např. pomalu se pohybující fronta). Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
3. Vypadá to, že jsem stále ve spěchu a v honičce s časem. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
4. Když mám přerušit nedokončenou práci, jsem podrážděný. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano
5. Jsem hodně zaměstnaný a mívám současně rozpracováno víc věcí. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
6. Dělávám více věcí současně, jako např. obědvám, píši poznámky a při tom ještě telefonuji. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
7. Často slibuji víc, než se dá splnit. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
8. Když rád nedělám nějakou práci, mám pocity viny. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
9. Je pro mě důležité vidět konkrétní výsledky své práce. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano
10. Víc mě zajímají výsledky práce než práce jako cesta, kterou se k ním dostávám. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
11. Připadá mi, že pracovní záležitosti nepostupují dostatečně rychle nebo že se v této oblasti příliš dlouho nic neděje. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
12. Přestávám se ovládat, když se věci nevyvíjejí podle mých přání nebo když mi okolnosti nevyhovují. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
13. Kladu stejnou otázku znovu a znovu, aniž bych si uvědomoval, že jsem na ni už dostal odpověď. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
14. Trávím spoustu času tím, že v duchu plánuji a přemýšlím o budoucích věcech a nevnímám současnost. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
15. Pokračuji v práci i tehdy, když mi spolupracovníci říkají, že "padla". Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
16. Rozčiluji se, když lidé nedosahují mých měřítek dokonalosti.Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
17. Když se dostanu do situace, kterou nemohu řídit a ovlivňovat, cítím se rozrušený. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
18. Mám sklon si při práci dávat své vlastní termíny a pracovat pod jejich tlakem. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
19. Když nepracuji, je pro mne těžké se uvolnit. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
20. Strávím více času prací než zábavou s přáteli, koníčky a volnočasovými aktivitami. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
21. Mám sklon začínat projekty ještě před tím, než byly připraveny. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
22. Hodně mě rozladí, když udělám třeba i jen malou chybu.Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
23. O práci hodně přemýšlím a věnuji ji víc času a energie než vztahům k přátelům a k lidem, které mám rád.Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
24. Zapomínám, ignoruji nebo odbývám narozeniny, výročí, rodinná setkání a svátky. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
25. Dělám závažná rozhodnutí ještě před tím, než mám k dispozici potřebné údaje a než mám možnost si věc důkladně promyslet. Hodnocení: 1 rozhodně ne 2 spíše ne 3 spíše ano 4 určitě ano.
Sečtěte body, které jste získali. Podle B. E. Robinsona odpovídá:
do 53 bodů normální vztah k práci
· 54 až 63 bodů lehké závislosti na práci.
· 64 až 84 bodů střední závislosti na práci.
· 85 bodů a více těžké závislosti na práci.
(Zdroj : Židek, V. Psychologie zvládání zátěžových situací, Brno: PF MU, 1997).
Každý člověk má své soukromé a osobní individuální názory a domněnky i soukromé teorie o svých pracovních aktivitách, o vlastním duševnu a o své osobnosti a také o pracovních aktivitách a vlastnostech duševna a osobnosti ostatních lidí, se kterými je nějak v kontaktu. Tyto jeho názory a domněnky jsou často více či méně správné, někdy však i nesprávné.
Jeho reálné zdokonalování v tomto směru záleží např. na úrovni, kvalitě a kvantitě jeho mentální kapacity, na osobních zkušenostech i na šíři a hloubce odborného vzdělání a sebevzdělání, které v této oblasti v průběhu svého života získá.



Některá související slova

předmět psychologie práce

Komentáře ke slovu psychologie práce a řízení


 
» přidat nový komentář

Zatím žádné komentáře.



Navigace

předchozí slovo: » psychologie práce
následující slovo: » psychologie prepuberty
slovo se nachází na stránce: přidáno-návštěvníky:2948
krok zpět: » zpět
hledat jiné cizí slovo: » hledání
upravit (opravit) toto slovo: » upravit
přidat do slovníku nové slovo: » přidat

hledat - slovník - pro webmastery - o slovníku - kontakt
scs.abz.cz  --  web © 2005-2024  --  ABZ.cz